5. Sylvia Brinton Perera: SESTUP K BOHYNI

HORNÍ A DOLNÍ SVĚT: VLASTNOSTI ŽENSTVÍ

Bohyně Inanna

Bohyně Inanna (semitsky Ištar) je mnohotvárným symbolickým obrazem, modelem ženské celosti, jež přesahuje pouhou mateřskost Ostatní sumerské bohyně byly Velkými matkami moře a země. Inanna sice symbol starověkých bohyní do svého kultu zahrnuje, spojuje však zemi s nebem, hmotu s duchem, nádobu se světlem a štědrost země s nebeskou moudrostí. Původně pravděpodobně personifikovala obilí a obecní zásobnici, byla nádobou na datle, zrní a maso. Zmíněná zásobnice a kus smetané látky či snad rákosiny jako její uzávěr patří k nejstarším Inanniným atributům. Jedním z jejích prvních božských ženichů byl bůh datlí(21). Podobně jako Démétér nebo Ceriddwen představuje Inanna númen neosobní plodnosti přírody(22). V jedné z básní jí z lůna prýští zrní a luštěniny(23).

Od počátku je bohyní nebes, kterou na starobylých pečetidlech a vázách znázorňuje hvězda. Jako bohyně mírných dešťů, hrozivých bouří a zamračené oblohy (oblaka zobrazovala její hruď) je nazývána nebeskou královnou a považována za manželku starověkého nebeského boha Ana.Je též bohyní třpytné, rozmarné jitřenky a večernice a od nepaměti probouzí a uspává život, vládne hraničním sférám, vyprovází a vítá svého bratra slunečního boha i otce měsíčního boha. Reprezentuje přechodné mezilehlé oblasti a energie, které nelze s jistotou definovat ani bezpečně spoutat. Nepředstavuje ženství v jeho temném aspektu, symbolizuje spíše přítomnost přechodu a hranic, přesahu a protínání, jež souvisí s tvořivostí, proměnou a veškerou radostí a nejistotou pružného, hravého a věčně tápajícího lidského vědomí.

V podobě večernice přichází v době novu, aby vyslechla prosby bohů a byla oslavena hudbou, hostinami a inscenovanými krvavými bitvami. Má v moci všechna me neboli ustavující principy, síly, talenty a zvyklosti civilizovaného pozemského světa. A jako soudkyně přichází "vyřknout ortel" a "ztrestat neposlušné", vyjadřujíc schopnost hodnotit, opakovaně a nanovo, jak si to žádá nekonečně proměnlivý proces života.

Jako královna země a plodnosti uděluje Inanna královský titul smrtelníkovi vyvolenému za pastýře lidu a zve jej do svého lože a na trůn (zhotovený ze stromu chuluppu, který v její zahradě pokácel Gilgameš(24). Svému choti dává trůn, žezlo, berlu, hůl a korunu a slibuje mu bohatou úrodu i manželské radovánky.

Inanna je ovšem také bohyní války. Bitva je "Inanniným tancem" a Inanna, dárkyně vítězství, je "toulcem při ruce ... srdcem boje ... válečníkovou zbraní(25)". Jeden hymnus popisuje tuto bohyni - prý vášnivější než Athéna (paní nespoutaných pudových energií, později v Řecku připisovaných Artemidě) - jako "všepohlcující... ve své síle ... bouřící jako bouřivé blesky ... s hrůznou tváří" a "zlobným srdcem"(26). Se zhýralou rozkoší Inanna opěvuje vlastní slávu a chrabrost: "Oblehaje má, země je má - bojovnice jsem já. Který bůh se mi postaví(27)?" "Bozi jsou skřivani, já jsem sokol, Anunnako ve jedou -já jsem nádherná divoká kráva(28)." V jednom mýtu bojuje s podsvětním drakem a zabíjí ho. Jejím zvířecím protějškem je lev a sedm těchto selem táhne její vůz. Někdy bývá na starověkých pečetích vyobrazena se štírem.

Stejně vášnivě vystupuje Inanna jako bohyně sexuální lásky. V extatických zpěvech oslavuje svou krásu, touhu a slasti milování. Volá svého zbožňovaného chotě, svého "miláčka", jenž ji "nekonečně osvěžuje(29)", a vábí jej do svého "svatého klína", aby vychutnal její životodárné objetí a okusil opojné milování na posvátném manželském loži. Extrovertnější než Afrodíté, Inanna touží a bere, prahne a plení, a potom hořekuje a skládá žalozpěvy. Své touhy většinou neskrývá, naopak směle a otevřeně projevuje své potřeby a velebí své tělo v písních. Její receptivita je aktivní. Dovolává se vyplnění svého těla, opěvuje svou vulvu a vybízí Dumuziho, aby si k ní lehl: "Zorej mou vulvu, muži mého srdce(30)". Je bohyní kurtizán, ham-pejznicí, která v podobě večernice "láká muže z hospody". V nebi je považována za družičku a hierodulu (vysokou kněžku a rituální nevěstku) bohů.

Inanna, tvořivá ve všech oblastech, rovněž uzdravuje, dává život a skládá písně, které prý plynou z jejího lůna. Ovládá též emocionální pochody:

Trápit, urážet, ponižovat, znesvěcovat - a uctívat - je tvou doménou, Inanno.
Skleslost, neštěstí, žal - a radost a dobrá nálada - jsou tvou doménou, Inanno.

Chvění, úděs, hrůza - a třpyt a sláva - jsou tvou doménou, Inanno...
(31)

V mnoha básních, jež o ní byly napsány, se jí přisuzuje celé spektrum afektů: je milující, žárlivá, truchlící, radostná, ostýchavá, exhibicionistická, zlodějská, vášnivá, ctižádostivá, štědrá a tak dále.

Nezřídka je označována za "dceru" bohů a "pannu". A vskutku, v době vzniku pozdějších básní k její oslavě je mnohdy vyzdvihováno její (stejně jako Athénino) "omezující pouto k otci(32)", přestože hymny naznačují důvěrný, radostný vztah s matkou. Ačkoli má dva syny a bohové i Sumerové jsou považováni za její potomky, Inanna neprojevuje mateřskost v našem slova smyslu. Pohybuje se, podobně jako Artemis, na pomezí mezi mateřstvím a panenskou joie de vivre a touhou vraždit, mezi plodností a živočišností(33). Je kvintesenciální, dokonalou puellou, navěky mladou, dynamickou, prudkou, smyslnou hampejznicí-pannou (podle Esther Hardingové „one-in-herself”). Nikdy se neocitá v patriarchální roli matky nebo usedlé a domácké manželky. Udržuje si nezávislost a přitažlivost jako milenka, mladá nevěsta a vdova. Není ani matkou-milenkou svým synům. Tento koncept je podle mého mínění výplodem patriarchálního systému a časů, kdy byly ženy oslabeny a svůj potenciál projikovaly na mužské potomky, které zbožňovaly a jimž záviděly(34). (…)


21)PodleJacobsena zněla nejranější podoba jejího jména Ninanna(k), "paní datlového trsu" (op. cit., sír. 36).
22) Viz Rodney Collin, The Theory of Celestial Influence (New York, Samuel Weiser lne., 1954). Osmiletý cyklus planety Venuše "řídí, zdá se, růst a množení lidstva" (str. 298). Studie prokázaly, že úroda zemědělských plodin přímo souvisí s periodicitou této planety.
23) Kramer, Poetry of Sumer, str. 94.
24) Za svou lidskou, hrdinskou pomoc dostal Gilgameš pukku a mikku, královské emblémy, které později spadly do podsvětí a přinesly Gilgame-šovi uvědomění smrtelnosti. (Pro úplnější rozbor tohoto příběhu viz Wolkstein and Kramer, "Inanna and the Huluppu Tree", Introduction.)
25)Jacobsen, sír. 137.
26)Kramer, Poetry of Sumer, sír. 88.
27) Tamtéž, str. 97.
28)Jacobsen, sír. 138.
29) Kramer, Sacred Mavriagt Rite, str. 96.
30) Tamtéž, str. 59.
31)Jacobsen, str. 141.
32) Karl Kerényi, Athéně: Virgin andMother, str. 45.
33)Kerényi, "Koře", in: Jung and Kerényi, Science of'Mythology, sír. 105.
34) Své dva syny Inanna popisuje následovně: ten, "který mi zpívá hymny / který mi stříhá nehty a češe vlasy", a ten, který "je mou pravou rukou / je mou levou rukou / je mým vůdcem" (Wolkstein and Kramer, str. 66, 67). Nejsou jejími milenci. A Inanna se v mýtu o sestupu postará o to, aby je podsvětní démoni nezabili. Jejím milovaným partnerem je Dumuzi, který není jejím synem. A právě Dumuziho se Inanna rozhodne poslat do podsvětí jako náhradní oběť. Na několika místech v milostných básních jej nazývá "synem" či "bratrem" (Kramer, Sacred Marriage Rite, str. 96 - 97) (…)

Podrobné údaje o knize TADY - využijte slev ve výši 15 % , 20 % a 23 %


Redakční výběr textů Revue Časoděj:

"ŽIVOTNÉ" - překvapivé řešení? – 2. 7. 2003 (k návrhu na reformu financí)

Zvyšme efektivitu státních výdajů - stát hledá drobné u chudých a miliardovým únikům se nevěnuje - 19. 6. 2003, BL

ROZHOVOR: Jana Hybášková - velvyslankyně ČR v Kuvajtu pro Revue Časoděj - 30. duben 2003

Každé já je tvůrčím účastníkem děje - 28. 4. 2003

- Základní text k problematice médií a jejich skutečnému (prvotnímu) smyslu

Vše, co se děje v přítomnosti, veškeré děje a prožívání reality - fyzické nebo vnitřní duševní - lze chápat jako kontinuální vzájemně se ovlivňující tok informací. Ano, v určitém smyslu je informací vše, co existuje. Staří často používali místo slova "informace" slovo "idea". A zatímco slovo idea spíše poukazuje na svůj obsah, je vlastně jen nádobou, která nese to, co je v ní obsaženo, má slovo informace mnohem dynamičtější podobu. In-formo znamená totiž (také) "dávat tvar". Je velmi důležité uvědomovat si, že mysl člověka vybírá z nekonečna přítomných podnětů vždy to, co je jí blízké a pomocí slov a své zkušenosti formuje podobu pohledu (symbol Egypta - oko), dává mu tvar a pomocí slov je pak tento tvar přenášen dál - až na místo určení: Duplikací informace nazývám zpřítomnění původní ideje v jiném místě, v jiném čase. Děje se tak v hlavě, v šedé kůře mozkové, v mysli, v duši člověka. Energie, která byla přítomná při tvarování, při morfogenezi původních aspektů, při formování původního chaotického informačního pole, byla vložena do stavby při ději nazývaném informování... (více)

Osočování - základem moderního světa je úroveň komunikace, tj. množství času potřebného k přenesení jedné obyčejné myšlenky tak, aby ji pochopila celá společnost - ale nejen to, aby se jí řídila a považovala ji za vlastní.

ANTI-komunimus, NE-komunismus a Václav Klaus - text pro BL, velmi zajímavá diskuse - ZDE

Kterému výkladu světa máme věřit? - utrpení působí vždy naivní důvěra k ideovým vůdcům (!)

Michael Lerner: Triumf strachu - nejčtenější text za březen 2003
Triumph of Fear, The U.S. War Against Iraq, Tikkun Magazine, březen-duben/2003, Berkeley, CA,
www.tikkun.org
Lerner, názorově orientován na neo-liberální judaismus neboli židovský „New age“, svými postoji již dlouho vzbuzuje nevoli u většiny zastánců proamerické a proizraelské politiky. V úvodu článku rekapituluje všechny nám známé „důvody války“ (ropa, Bushova snaha o znovuzvolení ve volbách, úsilí o globální hegemonii USA atd.), která však kromě jiného vznikla proto, že Bushova administrativa využívá následky syndromu 11. září, neboť strach oslepuje i paměť, vzpomínky Američanů na válku ve Vietnamu. Způsobuje odcizení, izolaci v pocitu ohrožení „jinými“ a podporuje cynický realizmus, díky němuž vítězí... (více)

Varianta B - následovat USA v ekonomickém pragmatizmu či nikoliv? - M. Rusek pro Britské listy, 3. 4. 2003

IRÁK IQ-TEST - 47 důležitých otázek a odpovědí. Před 45 lety byl zavražděn M. L. King

Jak ovlivňuje kvalita informací naše myšlení - na co bychom neměli zapomínat...

Tam, kde není míru - 13. 2. 2003 - Mária Schwingerová odpovídá Jaroslavu Hutkovi

Otázka svobody - zcela postmoderní mix pro inspiraci navečer - doporučujeme!

Až potkáte matku z Iráku - rozcestník na články okolo války v Iráku

Fakta o válce v Iráku - dokument

Precedens - krátká sci-fi povídka, 21. 3. 2003, Merlinii

The TWINS: – Sláva blahodárnému militarismu X Pacifismus se šíří jako mor – 21. 2. 2002, ilustrace Escher

Text k nečekaně militantnímu přístupu organizace Člověk v tísni. (Mimochodem, když jsme se o prázdninách zeptali na dispečinku Člověka v tísni, zda je možné při povodních pomáhat i mimo Prahu, byli jsem za tuto otázku nemile napadeni... Přes výslovnou žádost jsme byli vysláni do Chuchle. Možná by nebylo od věci přezkoumat, jak účelně jsou dary občanů využívány, kolik % vybrané pomoci se dostane skutečně těm potřebným a kolik peněz "spolkne" administrativa. Mimochodem, bylo by velmi účelné, aby stát zajistil paralelní databázi dárců, aby byla možná lepší kontrola - do té doby, než všechny nadace atd. budou mít kompletní účetnictví přístupné přes TRANSPARENTNÍ účty komukoliv na internetu. Pak si každý své peníze bude moci pohlídat.)

Memy, reklama, Tao a ctnost v roce 2002 - nejčtenější článek za únor 2003

Haiku - krátké básně pro jiné myšlenky...

na titulní stranu